Splněné poslední přání: Svatba v obývacím pokoji

Když se paní Ivana dozvěděla, že její onkologické onemocnění, se kterým se potýkala sedm měsíců a které nelze vyléčit, největší starostí pro ni nebyla ona sama. Byli to její dva synové Petr (11 let) a Dominik (6 let). Paní Ivana a její partner byli sousedé, zpočátku přátelé. Jejich vztah se pomalu a přirozeně proměnil v hlubokou lásku. Prožili spolu osm let – osm let sdíleného života, radostí i starostí. Paní Ivana si přála být doma do konce svých dnů, sama měla totiž vlastní zkušenosti s péčí o své blízké – doma doprovodila nejen svou maminku, ale také jejího partnera a dokonce i svou dcerku. 

Partner, který ji poslední měsíce s neuvěřitelnou obětavostí doprovázel a pečoval o ni s láskou. V těžkých měsících se proměnil v neúnavného pečovatele. Den co den zvládal nejen praktické úkoly – pomoci jí vstát, umýt se, podat léky – ale byl jí i psychickou oporou. Přestože byla pro něj celá situace velmi těžká, nevzdal to. Jeho odhodlání bylo nesmírně silné. Právě takovým pečujícím patří náš obdiv. Bez nich by domácí hospicová péče nemohla fungovat. Naše práce se opírá o jejich každodenní nasazení. My můžeme být průvodci a oporou, ale oni jsou těmi, kdo drží své blízké za ruku v každé minutě ve dne i v noci.

Sociální pracovnice našeho Domácího hospice Znojmo, která rodinu pravidelně navštěvovala, s nimi otevřela téma svatby. Společně naplánovali obřad na příští sobotu. Jenže zdravotní stav paní Ivany se rychle zhoršoval a bylo jasné, že čekat už nelze. Díky koordinaci týmu domácího hospice se vše povedlo zařídit během pár dnů, a to i včetně snubních prstýnků.

V pondělí, v obývacím pokoji jejich domu, za přítomnosti obou synů a rodiny, řekla paní Ivana „ano“ svému muži, který byl jejím opěrným bodem až do samotného konce. Před obřadem přišla za paní Ivanou její blízká kamarádka. Pomohla jí s přípravami, nalíčila ji, upravila vlasy, nalakovala nehty a společně jsme ji oblékly do svatebních šatů. Když ji uviděl její partner a synové, dojetí bylo nepopsatelné – byla krásná. Během příprav si chlapci tiše a klidně hráli – jako by i oni cítili, že je to chvíle, kterou si maminka zaslouží prožít v klidu a kráse. O tři dny později paní Ivana zemřela. Doma. V pokoji plném klidu, lásky a v přítomnosti těch, které milovala nejvíc. 

Domácí hospic Znojmo pomohl rodině prožít ty poslední dny ne jako konec, ale jako důstojné rozloučení. Pomohl dát prostor lásce, rodině, dětem a životu až do posledního okamžiku.

Axmannová Veronika