„S hospicem máte pocit, že vám do života vstupují andělé“

Rozhodnutí pro domácí hospicovou péči často vychází z touhy rodiny být spolu doma. Tento záměr měla i maminka Karolky, jednadvacetileté slečny, která byla odmalička bojovnicí s obrovskou chutí do života.

„Karolínka se narodila s neurofibromatózou a jako miminko přišla o močový měchýř. Přesto se rozhodla žít naplno a inspirovala tím všechny kolem sebe. Byla zvídavá, odvážná a plná energie. Judo se stalo její druhou rodinou a i přes svůj handicap získala černý pásek (1. dan). Ráda pomáhala ostatním, proto si také vybrala studium oboru ošetřovatelství,“ říká paní Jana, maminka Karolky.

V roce 2022 se její situace zhoršila, když jí byl diagnostikován zhoubný nádor krční páteře. Ani to jí nevzalo chuť do života. „I přes ozařování a chemoterapii si vybírala šaty na maturitní ples,“ vzpomíná paní Jana. Na konci roku 2023 se zdálo, že by se její stav mohl zlepšit, ale v lednu 2024 se opět zhoršil. „V únoru jsme byli znovu v nemocnici. Po vyšetřeních nám řekli, že už není pomoci. Karolínka chtěla domů, být ve svém,“ vypráví paní Jana.

Osud jí přivedl do cesty domácí hospic. „Dostala jsem kontakt na hospicové služby v Třeboni a Ledax. Měla jsem pocit, že vše, co je nemožné, se stává možným,“ popisuje Jana.

Díky tomu mohla Karolínka s maminkou opustit nemocnici a vrátit se domů. „Osobní setkání s pracovníky hospice bylo úžasné. Najednou máte pocit, že vám do života vstupují andělé. Sestřička Lucka nám ochotně odpovídala na všechny otázky a dodávala odvahu,“ říká paní Jana.

Lucka také navrhla splnit Karolínce sen – setkat se s judistickou legendou Lukášem Krpálkem. „Nakonec se to podařilo. Lukáš přijel za Karolkou a přivezl olympijské medaile. Povyprávěl svůj příběh a celé to setkání bylo moc příjemné. Byli jsme velmi vděční, že si Lukáš ve svém nabitém programu našel čas a přijel do Rudolfova u Českých Budějovic, aby podpořil a splnil naší Karolínce sen.“ Lukáš také obdaroval rodinu ještě svou knihou a poukazem na návštěvu své akademie pro Karolínky mladší sestru.

 „Karolka byla nesmírně šťastná,“ vzpomíná maminka. Po tomto setkání Karolka večer zemřela doma, obklopená milující rodinou.

Paní Jana sdílí svůj příběh jako poděkování všem, kteří jim pomohli. „Chtěla bych poděkovat Karolce za její inspirující život, Lukášovi za nádherný čin, pracovníkům hospice za jejich pomoc a přátelům za podporu.”